|
|
Stav a rozdíly v akumulaci sněhu v oblasti Šumavy
Procházka, J. ; Šustková, V. ; Tesař, Miroslav
Šumava je nejrozsáhlejší pohoří v Česku a díky své rozloze a nadmořské výšce zachytává podstatnou část zimních srážek ve formě sněhu. Souvislejší informace o sněhových charakteristikách z nejvyšších a odlehlých poloh Šumavy však donedávna prakticky chyběly. Proto byly tímto směrem orientovány odpovídající aktivity v podobě podrobnějších expedičních měření výšky a vodní hodnoty sněhu. Na základě těchto měření mohly být postupně instalovány nové meteorologické stanice, nebo doplněny stávající výzkumné stanice, s automatickým měřením sněhu. Na základě spolupráce amatérských meteorologů ze Šumavy, ČHMÚ, ÚH AVČR, FZT JU a NP Šumava se tak staly součástí sítě sněhoměrných meteorologických stanic lokality jako Plechý, Blatný vrch, Boubín, Jezerní hora, Poledník, Pasečná – Horský potok a další. \nPro prostorovou analýzu bodových měření výšky sněhové pokrývky byly využity prostředky ArcGIS od ESRI, orografické interpolace, metody LLR a ClidatDEM užívané v ČHMÚ. Použité interpolační metody zohledňují vliv nadmořské výšky na interpolovanou veličinu a zachovávají původní naměřenou hodnotu ve známém bodě. Jako podkladový digitální model terénu byl využit SRTM 1-ArcSecond Global od USGS vytvořený v souřadnicovém systému WGS-84, a to z důvodu vysokého rozlišení (38 x 38 m) a možnosti hodnotit celou Šumavu včetně její bavorské potažmo rakouské části.
|
|
|
Využití automatického měření výšky sněhu a vodní hodnoty sněhu ke zpřesnění úhrnu zimních srážek
Peňáz, Štěpán ; Jeníček, Michal (vedoucí práce) ; Jirák, Jan (oponent)
Měření zimních srážek představuje jednu z největších nejistot ve výpočtu hydrologické bilance. Manuální měření zimních srážek je časově, personálně a finančně nákladné, a z toho důvodu nebývá realizováno příliš často. Měření zimních srážek pomocí vyhřívaného srážkoměru je zase ovlivněno větrem a částečně i zvýšeným výparem, který je způsoben vyhříváním. Proto se čím dál častěji využívá automatického měření výšky sněhu, které se postupem času stává cenově dostupnější. Tato práce se zabývá analýzou automaticky měřených dat z vyhřívaného člunkového srážkoměru, z ultrazvukových či laserových čidel pro měření výšky sněhu a ze senzorů pro měření vodní hodnoty sněhu za účelem nalezení závislosti hustoty nového sněhu na teplotě vzduchu a na vlhkosti vzduchu. Následně byla odvozena vícenásobná lineární regresní rovnice pro výpočet hustoty nového sněhu, která byla společně s přírůstky nového sněhu použita pro výpočet úhrnu sněhových srážek. Dále byly vypočteny alternativní zimní srážky, které byly naměřeny sensory pro výpočet vodní hodnoty sněhu a také referenční zimní srážky měřeny pomocí srážkoměru ze stanice s obsluhou. U těchto tří srážkových variant byla posuzována přesnost pomocí výsledků kalibrace hydrologického modelu HBV. V návaznosti na to proběhla simulace modelu na období od roku 2016 do roku...
|
|
|
Zvláštnosti režimu atmosférických srážek ve středních a vyšších polohách Česka a Slovenska
Ptáček, Tomáš ; Sládek, Ivan (vedoucí práce) ; Sehnalová, Petra (oponent)
Zvláštnosti režimu atmosférických srážek ve středních a vyšších polohách Česka a Slovenska Abstrakt V této práci je řešena problematika výskytu zimního zvýšení srážek v podhorských a horských oblastech bývalého Československa. Toto zvýšení se projevuje jako podružné maximum srážek v zimních měsících. Na některých stanicích dochází i k vyšším srážkovým úhrnům v zimním, než v letním pololetí. Oblasti, kde k tomuto jevu dochází, se takto odlišují od převážně kontinentálního průběhu srážek během roku v nižších polohách. Podstatnou částí práce je rešerše pojednávající o stávající odborné literatuře na toto, ne příliš diskutované téma výskytu zvýšených zimních srážek. Stěžejní částí práce je vlastní výzkum. Proveden byl na třech stanicích v Jizerských horách, tj. v oblasti, kde se toto zvýšení projevuje nejvíce. Za tyto tři stanice byly nalezeny povětrnostní situace, při kterých se dostavují v zimě extrémní úhrny srážek, jež se v takovéto míře v nižších polohách nevyskytují. Za hlavní příčinu vysokých srážkových úhrnů je pokládáno návětří Jizerských hor vůči převládajícímu západnímu proudění v zimních měsících. Zhodnoceny budou též další možné vlivy a význam povětrnostních situací na velikost srážkových úhrnů v různých částech Jizerských hor. Celkový přínos práce tkví v přispění ke studiu klimatu bývalého...
|
|
|
Využití automatického měření výšky sněhu a SWE ke zpřesnění úhrnu zimních srážek
Peňáz, Štěpán ; Jeníček, Michal (vedoucí práce) ; Šípek, Václav (oponent)
Měření zimních srážek je z hlediska přesnosti problematičtější než měření srážek dešťových, ke kterým dochází v průběhu zbytku roku. Výsledky měření srážek během zimy jsou významně ovlivněny větrem, a to jak v průběhu samotné akumulace, tak následnou redistribucí sněhové pokrývky. Cílem této práce je analýza automaticky měřených dat z vyhřívaného člunkového srážkoměru, ultrazvukových sněhoměrů pro měření výšky sněhu a senzorů pro měření vodní hodnoty sněhu, která má za cíl zjištění míry závislosti hustoty nového sněhu na teplotě či vlhkosti vzduchu a následné odvození vztahu, který bude sloužit ke zpřesnění odhadu kvantifikace zimních srážek. Na základě korelační a regresní analýzy dat se podařilo prokázat závislost mezi hustotou nového sněhu a teplotou vzduchu, ačkoliv ne příliš signifikantní (hodnota spearmanova koeficientu pořadové korelace rs = 0,39), přičemž tato závislost vysvětluje přibližně 9 % variability dat. Přímá závislost mezi hustotou nového sněhu a vlhkostí vzduchu ovšem prokázána nebyla. Výsledné vypočtené hodnoty zimních srážek ve formě sněhu v zimních sezónách 2016 a 2017 vypovídají o tom, že vyhřívaný člunkový srážkoměr oproti výpočtu podhodnotil srážky o 50 % (2016) respektive 59 % (2017). Klíčová slova: zimní srážky, výška nového sněhu, ultrazvukové měření výšky sněhu
|
|
|
Zvláštnosti režimu atmosférických srážek ve středních a vyšších polohách Česka a Slovenska
Ptáček, Tomáš ; Sehnalová, Petra (oponent) ; Sládek, Ivan (vedoucí práce)
Zvláštnosti režimu atmosférických srážek ve středních a vyšších polohách Česka a Slovenska Abstrakt V této práci je řešena problematika výskytu zimního zvýšení srážek v podhorských a horských oblastech bývalého Československa. Toto zvýšení se projevuje jako podružné maximum srážek v zimních měsících. Na některých stanicích dochází i k vyšším srážkovým úhrnům v zimním, než v letním pololetí. Oblasti, kde k tomuto jevu dochází, se takto odlišují od převážně kontinentálního průběhu srážek během roku v nižších polohách. Podstatnou částí práce je rešerše pojednávající o stávající odborné literatuře na toto, ne příliš diskutované téma výskytu zvýšených zimních srážek. Stěžejní částí práce je vlastní výzkum. Proveden byl na třech stanicích v Jizerských horách, tj. v oblasti, kde se toto zvýšení projevuje nejvíce. Za tyto tři stanice byly nalezeny povětrnostní situace, při kterých se dostavují v zimě extrémní úhrny srážek, jež se v takovéto míře v nižších polohách nevyskytují. Za hlavní příčinu vysokých srážkových úhrnů je pokládáno návětří Jizerských hor vůči převládajícímu západnímu proudění v zimních měsících. Zhodnoceny budou též další možné vlivy a význam povětrnostních situací na velikost srážkových úhrnů v různých částech Jizerských hor. Celkový přínos práce tkví v přispění ke studiu klimatu bývalého...
|
host ::
RSS.